Brněnská vila Tugendhat v městské části Černá Pole se stala první památkou moderní architektury v České republice a čtvrtou na světě, která byla zapsána na Seznam světového kulturního dědictví Unesco stalo se tak v roce 2002. Vila je označována za stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení a patří k základním dílům světové moderní architektury – funkcionalismus. Pro brněnské textilní podnikatele manžele Tugendhatovy ji projektoval jeden z nejvýznamnějších evropských architektů té doby Němec Ludwig Mies van der Rohe, který navrhl i všechny detaily vnitřního vybavení.
Funkcionalistický skvost
Dům byl ve své době převratný hned z několika důvodů. Prosklené zdi zcela spojovaly dům s okolím, některá okna bylo dokonce možno zcela spustit do podlahy a splynutí interiéru s přírodou v zahradě bylo velmi působivé. Vila je zajímavá i po konstrukční stránce: tvoří ji ocelový skelet a stropy pater nenesou zdi, ale jen subtilní pochromované pilíře. Architekt rozvrhl vilu do třech podlaží, přesto z pohledu z ulice vila působí jako přízemní jednopatrová budova. Hlavní podlaží rozčlenil na vstupní, společenskou, pracovní a jídelní část. V suterénu byla prádelna, sklady, fotokomora a kotelna. Horní podlaží mělo obytný charakter, byly zde ložnice, pokoje dětí a chůvy. Originálně je řešeno vytápění i ochlazování domu pomocí klimatizace. Dům byl vybaven i elektrickým zabezpečovacím systémem. Většina těchto zařízení byla naprosto unikátní a jako zařízení rodinného domu předstihla dobu o několik desetiletí. Nelze se tedy divit, že náklady na výstavbu a technické vybavení vily Tugendhat přesahovaly 3,5 milionu korun, což za normálních okolností v té době stačilo k výstavbě více než třiceti běžných rodinných domů.
Židé Tugendhatovi se však z vily dlouho netěšili, v roce 1938 z obavy před nacisty emigrovali do švýcarského St. Gallenu a poté do Venezuely. Během války byl dům zabaven gestapem a při osvobozování Brna byl poničen. Po válce sloužil dům k různým účelům, počátkem osmdesátých let minulého století prošel ne zcela vydařenou rekonstrukcí, která jej připravila mimo jiné o originální vybavení koupelen a toalet. Základní uspořádání stavby se však dochovalo v téměř původní podobě.
Od 1. ledna 2010 je vila Tugendhat z důvodu probíhající památkové obnovy pro veřejnost uzavřena. Opětné zpřístupnění památky pro odbornou i laickou veřejnost je plánováno v lednu roku 2012.