Gerlachovský štít (hovorově Gerlach) je nejvyšší vrch Tater, Slovenska i celých Karpat. Název je odvozen od obce Gerlachov, nad kterou je situován a patřil i do jejího katastru. Leží v jihovýchodní rázsoše Zadního Gerlachu, od kterého ho odděluje Gerlachovské sedlo. Z vrcholu pokračuje hřeben na Kotlový štít, kde se rozvětvuje a vytváří známý Gerlachovský kotel. Gerlachovský štít je pro svou výšku, dostupnost a krásnou horskou scenérii jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů. Měření výšky tatranských štítů se datují rokem 1763, když vídeňský dvůr nařídil tzv.. josefínské mapování, čili kartografické zpracování celé habsburské monarchie. Prováděly jejich tehdy vojenští měřiči pod vedením Waldaufa a Fleischer, ale jejich výsledky nebyly publikovány. Zřejmě na základě těchto měření bylo v roce 1780 v díle "Geographie des Königreichs Ungarn" uvedeno, že nejvyšším štítem celých Tater je Kriváň. K takovému stejnému závěru dospěl v roce 1788 i bratislavský mineralog Ján Fichtel, který výšku Kriváně odhadl na 3 800 m n.. m.. Anglický cestovatel Robert Townson považoval za nejvyšší štít Tater Lomnický štít. Ani vědci v 19. století, mezi nimi i známý švédský botanik Göran Wahlenberg, neurčili výšku tatranských vrcholů správně. Jako nejvyšší uváděli Lomnický nebo Lední štít. Gerlach svojí výškou figuroval až na čtvrtém místě. V letech 1837 a 1838 dělal měření tatranských štítů Ľudovít Greiner, ředitel jelšavskej Lesné zprávy koburgovského velkostatku. Až on správně zjistil, že nejvyšším štítem Tater je Gerlach. Veřejnost však Greinerovu informaci nepřijala. Stalo se tak až v 70. letech 19. století.