Zámek Hrádek u Nechanic byl postaven jako reprezentační a letní sídlo hraběcího rodu Harrachů v letech 1839 – 1857 Františkem Arnoštem hrabětem z Harrachu (1799-1884), významným představitelem jilemnické rodové linie. Jako předloha pro stavbu romantického zámku posloužil projekt vypracovaný anglickým architektem Edwardem Bucktonem Lambem (1805-1869) ve stylu tudorské gotiky. Stavební práce vedl mladý rakouský architekt Karl Fischer (1817-1856), který plány upravil a navrhl i výzdobu zámeckých interierů. Kromě tohoto vybavení, zhotovovaného v převážné míře místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada starožitností a to zejména z Itálie a Rakouska. Často se jednalo o celé portály, stropy či kompletní vybavení celé místnosti. Souběžně se stavbou zámku byla v roce 1844 zahradním projektantem L. Krügerem upravena část okolního lesa jako krajinářský park (18 ha) a ve zbývající části byla založena obora a bažantnice (200 ha). V roce 1945 byl zámek konfiskován na základě tzv. Benešových dekretů.
Současná zámecká expozice je ukázkou bydlení šlechty ve druhé polovině 19. století v původním historickém zařízení (reprezentační místnosti, apartmá hraběte a hraběnky, obrazárna, pokoje pro hosty, zámecká kaple).
Státní zámek Hrádek u Nechanic byl v roce 2001 prohlášen Národní kulturní památkou.
Zámek spravuje Národní památkový ústav, příspěvková organizace zřízená Ministerstvem kultury ČR.