Ratibořický zámek je znám zejména díky dílu Babička od Boženy Němcové. Právě zde žila slavná Kateřina Zaháňská – kněžna z Babičky. Krásný empírový zámek tvoří dominantu nerozlučitelně spjatou s Babiččiným údolím . Původně to byl jednopatrový barokní zámek s kaplí ve stylu malých italských letohrádků a letních sídel. Ten nechal postavit v roce 1708 v sousedství tvrze ze 14. století majitel náchodského panství Vavřinec Piccolomini. V 18. století byla vystavěna přístavba – jednopatrové křídlo, které sloužilo pro hosty a služebnictvo. Další rozsáhlé přestavby provedla právě Kateřina Zaháňská, ta zdědila zámek Ratibořice a panství Náchod po svém otci vévodovi Petru Kurónském.
Právě za jejího držení se stává malé ratibořické sídlo místem, kde si podávala ruku celá Evropa. Na svém letní sídle hostila kněžna světové osobnosti a tehdejší elitu společnosti – například rakouského kancléře Metternicha nebo ruského cara Alexandra I. V roce 1813 byly stěny ratibořického zámku němými svědky tajné schůzky jednání protinapoleonské koalice Pruska, Ruska a Rakouska. Celý zámek přebudovala kněžna v moderně vyhlížející mondénní empírové sídlo. Před zámkem navíc zřídila rozsáhlý anglický park a exotický skleník. Nádherný park přechází ve volnou přírodu s lučními stromy, lesy a malými stezkami a cestičkami, alejemi a mosty přes řeku Úpu. Celý komplex tvoří velmi malebný celek dnes zvaný Babiččino údolí. Roku 1840 koupil panství Náchod včetně Ratibořic Karel Octavio z Lippe, avšak již v roce 1842 ho prodává rodu Schaumburg-Lippe. Tento šlechtický rod spravoval zámek až do roku 1945, kdy přešlo sídlo do rukou státu. Za Schaumburgů získal zámek lehký klasicistní půvab. Prohlédnětě si významné sídlo, které reprezentuje typické elegantní venkovské obydlí vysoké aristokracie z období 19. století.