Významné místo mezi fortifikačními stavbami patří vodnímu hradu Švihov, postavenému na přelomu 15. a 16. století na místě bývalé tvrze za účasti stavitele Benedikta Rieta. Jádro hradu tvoří dvě obytná křídla, která uzavírají vnitřní pravidelná nádvoří.
Na východě vyčnívá z parkánu presbytář kaple, na západě stojí mohutná hranolová věž. Kolem obíhalo předhradí zpevněné baštami a obehnané dalším vodním příkopem.
Hradní interiéry přibližují návštěvníkům život v 16. století. V kapli jsou umístěny hodnotné plastiky, pozoruhodná je rovněž hradní zbrojnice.
V hradě je umístěn hodnotný soubor gotického umění ze sbírek Národní galerie. Ve výstavním sále se střídají historické expozice.
Pokud bychom měli shrnout, čím je tato památka tak unikátní, pak nás bezesporu napadne ohromné vizionářství, které vznik stavby podnítilo. Postavit dokonale chráněný objekt s důmyslným zařízením schopným v mžiku okolí zaplavit vodou (a to včetně vnitřního nádvoří hradu) a zase ji vypustit, aniž by hrad utrpěl újmu, to si žádalo nejen velkou představivost, ale také značné stavitelské zkušenosti. Západočeši tak mají ve svém švihovském „revíru“ nejzachovalejší a zároveň největší vodní hrad v Čechách.